O motivaci postavy už jsem psal. Teď se ale podíváme na příběh samotný, který je neodmyslitelně spojen s postavou.
Aby byl příběh jasný, musíme znát odpověď na dvě základní otázky... Musíme vědět: CO se KOMU děje a PROČ se mu to děje?
KOMU zn. našemu hrdinovi. O hlavní postavě toho musíme vědět nejvíce - kde žije, kde pracuje, jaká je, co ji baví, co nesnáší, jak řeší různé situace. Bez znalosti těchto informací, se s postavu divák nebude moci identifikovat a co víc, nebude rozumět jejímu konání. Pokud divák nebude hrdinovi fandit, bude se nudit. Pokud nebude rozumět, proč postava jedná, jak jedná - bude se nudit. Divák se musí bavit, prožívat emoce spolu s postavou a v určité míře přemýšlet jako postava. Postava by měla být jakýmsi zrcadlem divákovi, který se v něm uvidí.
Otázka PROČ je propojená s konfliktem. Něco se stalo a postava na to musí reagovat. Dejme tomu, že náš hrdina dluží peníze mafii a ta je chce zpátky. Postava je sledována a občas mučena. Proč se ji to děje? Postava nevrátila peníze včas mafii. Jakým způsobem bude mafie z dlužníka peníze tahat je otázka CO.
Co stejně jako PROČ se odvíjejí od postav příběhu. Pokud znáte své postavy, máte vyhráno. V opačném případě Vám bude neustále něco chybět. Příběh bude dávat smysl, ale něco nebude sedět. S největší pravděpodobností to budou vztahy mezi jednotlivými postavami. Když budete nutit postavu dělat něco, co je proti její vůli, bude se Vám vzpírat. Nebude chtít udělat, co ji nařizujete. Bidete-li nutit postavu, jež má strach z výšek, aby se procházela po okraji budovy, nejspíš to neudělá (Matrix). Pokud by to však udělala, narušíte vnitřní pravdu příběhu. Od toho okamžiku by nic nefungovalo. Ztratila by se hranice uvěřitelnosti.
Napadá mě vyjímka, která potvrzuje pravidlo. Ve fantasy filmu Hvězdný prach je scéna, kde mladý Tristan chce proběhnou mezerou ve zdi, která vede do kouzelného světa. Jedinou překážkou je mu opravdu starý strážný. Plná naděje, že se mu to podaří se rozběhne, jak nejrychleji to jde, ale stařičký strážný přeskočí zeď saltem a Tristana doslovně vykope zpět. V tomto okamžiku by celý film ztratil vnitřní pravdu. Pokud starý strážný, u kterého s každým krokem hrozí zástava srdce, dokáže přeskočit metrovou zeď, jak můžu věřit filmu, že si nebude dělat, co chce. Divák musí znát pravidla, podle kterých se film řídí, když žádná nebudou, vznikne chaos. Film ale situaci velmi netradičně vysvětlí. Když se otec ptá, jak přišel ke zraněním, Tristan odvětil, že to udělal strážný u zdi. ,,Tristane, tomu je snad 94 let." ,,Tak měl aspoň čas trénovat." Podobný humoru se nese celým filmem.
